Ekologická hysterie

Evropu postihl znovu mor. Opět (a jak jinak) ničivou silou. Naštěstí má jasné příznaky a dá se proti němu chránit. Postižený hovoří o oxidu uhličitém CO2 a používá v přílišné míře a s patologicky vytřeštěnými zraky výrazy jako globální katastrofa, neodkladnost řešení, drastická omezení apod. Jako typický příznak chronického onemocnění je popírání jaderné energetiky jako cesty k redukci emisí CO2 při výrobě elektrické energie. Nejvíce postiženou zemí je Belgie, konkrétně místa se zvýšeným počtem členů Evropské komise. S postiženými se nepouštějte do diskuzí, je to zbytečné.

Přejme hodně štěstí evropské ekonomice, tedy i té naší skromně se rozvíjející (a nyní škrcené díky nesmyslným direktivám), budeme je potřebovat.

Tolik ironie. Protože mám tu smůlu (ano, smůlu..), že se mi dostalo vzdělání v oboru, ničí mi poslední dobou zdraví kdejaká titulní stránka novin. Zřejmě aby Brusel odvedl pozornost jinam od přebujelé byrokracie a nutnosti reforem, našel nového nepřítele, po které půjde cestou pogromu - CO2. Emise skleníkových plynů je nepochybně nutné sledovat a pomocí vyspělých technologií je omezovat, ale nikoli za cenu zničení evropské ekonomiky a za hysterického řevu a šramotu alegorických vozů (pro mladší, to jsou pojízdné kraviny s propagandou, co používali komunisti). Argumenty jako tyto se ignorují:

* CO2 je součástí přírody, neboť jej všichni (společně se zvířaty) vydechujeme. Navíc mnohem "skleníkovější" (odborníci prominou tento výraz) metan CH4 je jaksi přehlížen, nejvíce ho vzniká zemědělskou činností (rýžová pole , Čína apod.). Průmyslová výroba není odpovědna za existenci CO2, pouze k jeho tvorbě přispívá a to měrou ne adekvátní současné hysterii,
* Změny klimatu jsou přirozené, v jistých cyklech se opakují, interval znalosti relevantních dat je v měřítku dějin Země nic,

* obnovitelné zdroje jsou hezká věc, ale biomasy není dostatek, energetické plodiny kdovíodkud ze světa mohou představovat riziko pro naši vegetaci, větrné elektrárny musí být zálohovány zdroji na fosilní paliva, neboť elektřina se nedá skladovat a v případě bezvětří, námraz, se musí elektřina vyrobit jinde, ostatní zdroje jsou zanedbatelné,

* jaderná energetika je vhodnou cestou k omezení spotřeby fosilních paliv a tím ke snížení emisí CO2 a jiných škodlivin,
* je hazard v Evropě přidusit výrobu v době, kdy se rozpíná Čína, západní Evropa je na pokraji krize a východní Evropa se dostává ze dna, kam ji vrhly dějiny s vydatným přispěním některých nejvíc řvoucích zemí EU.
* je humorné, že se tlačí na snížení emisí snad všech škodlivin, mimo jiné i oxidů síry (což je můj obor), a přitom při výrobě vápenných výrobků, které k odlučování síry slouží, je nejen ničeno životní prostředí těžbou vápence, ale hlavně je vypouštěno šílené množství CO2 při procesu pálení vápna. To není ekologie pro čistší Zemi, to je ekologie pro prachy a pro křesla v teple u koryt.

Šetřme energií, třiďme odpad, nepalme věci, co nepatří do kamen, ale všeho s mírou! Nenechme se oblbnout lidmi jako pan Bursík a paní Kuchtová, kteří sice prožívají orgasmy v jejich ekologicky šetrných automobilech, nicméně v konečném součtu jsou možná horší, než nějaký dědek na vsi zatápějící PET lahvemi ...

Obrázky Theodora Kittelsena (Norsko, 1857-1914)

Protože se mi líbily obrázky z alb Burzum, zapátral jsem a našel jsem víc o jejich autorovi - Theodoru Kittelsenovi.

Všechny obrázky převzaty z http://en.wikipedia.org

1. Ubožák; 2. Musstad; 3. Mor na schodech

optimismus především! :D

Dráha napospas osudu

Ne, nejsem fanatik dálnic :) Ale závislák jsem. Někdy v r. 2002 jsem se dost zajímal o železnici (každý rok mám něco), takže mě honnyho zájem o líšeňskou dráhu trochu navnadil a dneska jsem cestou z práce zahnul vlevo místo vpravo a skončil jsem v Líšni. Už se stmívalo, takže jsem neúspěšně vyzkoušel mód foťáku vtipně nazvaný dawn/dusk, přičemž to fotilo uplně na prd, ale díky tomu, že jsem všechno bral dvakrát (na ten sux a na automat), tak mám pár fotek. Křoviny směrem k Zetoru si nechám na jindy.

Letecky nad dálnicí BRESLAU - WIEN

Z předchozích postů (I. až V. část) byly vidět jen jednotlivé objekty, při pohledu z výšky ale exteritoriální dálnice je stále více než zřetelná, i po 65 letech od posledního kopnutí do země.

Jasně patrná linie exteritoriální dálnice Breslau-Wien u Boskovic:

Pozdrav ze záhrobí (stále patrné staveniště křižovatky s naší Dálnicí Praha - Slovensko u Troubska) :

Po stopách dálnice BRESLAU - WIEN V. část

Protože jsem v kontaktu s autorem stránek www.dalnice.com panem Slovíkem, dostal jsem od něj tip na dost "vybavený" úsek od Borotína do Jevíčka. Pro jistotu jsem to vzal hned od Svitávky a pěkně vše najednou:

* parabolický tunel dálničního mostu u Bečova
* parabolický tunel dálničního mostu u Bečova
* parabolický tunel dálničního mostu u Bečova
* dálniční most u Sudic
* dálniční most u Vanovic
* dálniční most přes silnici z Borotína do Cetkovic
* most nad dálnicí na cestě z Velkých Opatovic do Jevíčka
* most nad dálnicí na cestě z Velkých Opatovic do Jevíčka
* dálniční most přes potok mezi Jevíčkem a Smolnou
* dálniční most přes silnici Jevíčko - Smolná
* dálniční most přes polní cestu u Mladkova (těleso směr Wroclaw využívá krátce silnice II/150)

Go to ImageShack® to Create your own Slideshow

Mapka ZDE a ZDE

Black-metalová postavička Varg Vikernes

Varg Qisling Larssøn Vikernes (aka Count Grishnackh) je:

* jedna z hlavních postav norského black-metalu počátku 90. let
* odsouzený pro vraždu a žhářství v r. 1994 (t.č. ve věznici Tromsø, podmínečné propuštění nejspíše 04/2008)
* hlavní postavou projektu Burzum (profil zde)

Zajímavých příběhů je na světě dost a tenhle k nim patří. Tento tak trochu šílený Nor hrdý na kulturu, kterou zdědil po svých předcích, a kterou (nyní z vězení) sleduje, jak se v současném Norsku dostává do pozadí díky rozvoji „moderní společnosti“, je v Norsku kontroverzní osobou. Není divu. Jeho protikřesťanské a antisemitské postoje nejsou v dnešní době příliš v oblibě a to, že svoje postoje přetavil v činy skrze požáry vybraných kostelů mu věru moc nepřidalo a vražda kolegy z kapely Mayhem "v sebeobraně" byla třešničkou na dortu. Jeho názory si každý může přečíst na jeho webu, což jsem alespoň v případě jeho příběhu (Burzum – The Story) udělal. Vikernes píše zajímavě a dá se říct i vtipně. Mezi řádky mi ale po pár stranách prosvítala mírná snaha se chvástat, chcete-li, a taky dá čtenáři ochutnat své mnohdy extrémní názory, byť tyto nesou znak již pokročilejšího věku (34 let oproti 20 letům těsně před uvězněním). Formulace jsou opatrnější, je zde snaha vysvětlovat v minulosti používané pojmy jako neonacismus a rasismus. Soudobý Varg Vikernes se snaží být člověkem spjatým s přírodou a vlastí a bojem za ně. To, že je považován za rasistu a antisemitu, přičítá levicovými radikály ovládaným médiím (takže i mírná paranoia je zde přítomna), což dokládá na vícero příkladech, které si ovšem čtenář nemá jak ověřit. Zároveň je nutno říci, že některými svými projevy v minulosti si za to může tak trochu sám. S tím, že je Evropa levicová, a že média reagují alergicky na jakékoli antiimigrační a jakkoli „pravicovější postoje“, lze do jisté míry souhlasit (viz např. mediální kampaň proti Pimu Fortuynovi v Holandsku, a posléze jeho vražda) a s tímto postojem bude mít Evropa ještě v budoucnu velký problém. To Vikernes vidí, nicméně skrze extremistické názory ničeho nedosáhne. Jeho jakési poselství aby se Evropa vyrovnala s duchem nacismu a začala opět bránit svoji kulturu aniž by trpěla úzkostnou psychózou z návratu organizovaného zla takového, jaké je nacisté vyvinuli, zní zajímavě a racionálně uvažující člověk se nad ním musí zamyslet (zvlášť Evropan). Jeho znechucení současným světem a příslib života v přírodě po propuštění , na způsob „poustevníka“, zní možná i slibně – do politiky se lidé jeho ražení moc nehodí :) Snad dodrží i to, že by rád vydal pár alb Burzum, protože hudbu dělat umí. Hudba je možná to jediné, kde s ním člověk nemá moc problém. Vždy ji dělal svou cestou, na ostatní a jejich názory kašlal, hlavní byl cíl a prostředky vybíral jen takové, které byly nutné (nedělalo mu problém nahrát vokály alba před mikrofon z obyčejného headsetu, nebo požít pro kytaru zesilovač hifi věže). Proto je Burzum hudba syrová, ale zase je tím jedinečná. I když poslouchám víceméně jakoukoli hudbu, a Burzum je jen krátká zastávka u metalu, konkrétně black-metalu, chcete-li, nelituju, že jsem se o ní takto skromně zajímal.

Ukázka:




Varg Vikernes na Wikipedii (ENG)

Postrach ekologického aktivisty

a přitom je to jen čistá voda .... a budoucnost :P



(JE Jaslovské Bohunice v inverzi)