ZMIZELÉ SUDETY I. - Pohoří na Šumavě (Buchers)

Vesnice Pohoří na Šumavě (Buchers) (více informací, mapa) byla kdysi prakticky malým městem se 172 domy a 1055 obyvateli. Dokud ves spadala pod české království v rámci Rakousko-Uherska, všichni obyvatelé - buď Němci či Rakušané - žili v relativním klidu. Zrod Československa znamenal, že se vesnice ocitla ze dne na den v cizím státě. I když i nadále měli všechna práva jako doposud, snaha Čechů posilovat jazykové i mocenské pozice v pohraničí zvyšovala nervozitu i tady, stejně jako zhoršující se hospodářské podmínky vlivem náhle vytvořené hranice s Rakouskem. Tato úzkost byla stejně jako v ostatních místech českého pohraničí beze zbytku využita a zneužita Sudetoněmeckou stranou Konrada Henleina a další vývoj již určitě znáte.

Náves

Smutné období nastalo po roce 1946, kdy byli odsunuti němečtí rodáci. Následně úřady rozhodly jednak o dosídlení obce, dále o jejím částečném zalesnění. Na základě tohoto rozhodnutí sem byli v roce 1947 povoláni slovenští reemigranti z okolí maďarského Miskolce, v únoru 1949 však z Pohoří hromadně utekli. Poté následovalo bourání opuštěných domů a odvoz nejrůznějších věcí z nich. Po roce 1955 vydrželo v obci jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Ještě stále fungovala hospoda, kino, polesí a pobočka Státního statku Malonty. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zaniklo Pohoří jako lidské sídlo docela. V roce 1978 byla zlikvidována většina zbylých domů.

Náves

Kostel



Zbytek po dřívější civilizaci



Klidný hřbitov

Krásná příroda v okolí (Pohořský rybník)

Dokument o Pohoří na Šumavě na stránkách České televize